Moji první vlkodavku Vendu jsem si přivezla domů v roce 1997, letos tedy máme dvacetileté výročí života s těmito nádhernými psy.
Miluji společné vycházky do lesa, běhání s nimi a za nimi.
Žijí společně s námi, nemáme žádné kotce, klece či řetězy.
Nejsme výstavní nadšenci, ale jsme hrdí jak na naše potomky, tak na tatínky našich štěňat a jejich výstavní úspěchy.
Nejraději jdeme do přírody, do lesa, tam je nám dobře.
Chovatelství je taková naše radost, když se narodí malá miminka, je to velký svátek. Samozřejmě je to hodně dřiny, krmení a úklidu, ale když to děláte rádi :).
Vždy se snažíme zodpověďně najít vhodného otce našich štěňátek, aby byl dodržen standard plemene a naplňoval naši představu o krásném vlkodavovi a jeho výborné přátelské povaze.
Vlkodavi milují děti i své pánečky a když je budete milovat, vrátí vám to desetkrát.

Irský vlkodav je plemeno psa vzniklé zkřížením chrtů a dogovitých plemen. Tento klidný a vyrovnaný pes byl původně určen ke štvaní, chytání a zabíjení vlků, jak již napovídá jeho jméno. Je často zaměňován za deerhounda, jemuž je velmi podobný. Na rozdíl od deerhounda je irský vlkodav pes robustnější postavy. Je těžší a hlavně vyšší (průměrný výška psů v kohoutku je 85 cm, fen 79 cm), někteří extrémní jedinci mohou dosahovat výšky přes 95 cm).

Díky své výšce se řadí mezi nejvyšší známá psí plemena, přestože prvenství jedince drží pes německé dogy (112 cm v kohoutku a 108 kg).

První vlkodav byl do Česka dovezen v roce 1975.